„Jak je to u našich sousedů“ – návštěva zámečku a osady Svatý Hubert – třídní vycházka.

12. 5. 2025

Červená

V úterý 6. května jsme se všichni vydali na polodenní vycházku. Ze školy nás odvezlo školní auto na Sv. Hubert, kde jsme si prohlédli místní lovecký zámeček, který je dominantou osady Sv Hubert. Paní učitelka Olinka nás zámečkem provedla a seznámila nás s jeho historii. A co jsme se dozvěděli zajímavého? Zámeček postavili jako své lovecké sídlo na začátku 18. století Černínové z Chudenic, majitelé nedalekého petrohradského panství. V prostoru vrcholové části věžičky je umístěná tzv. „lucerna“, ze které bylo možné okny pozorovat zvěř v okolí. Korouhev ve tvaru jelena byla nejen okrasou, ale také důležitým pomocníkem při organizaci lovu. V prostoru lucerny uvnitř věžičky seděl pozorovatel a otáčením korouhvičky dával jezdcům signály, kudy se zvěř pohybuje, aby se lovci mohli dobře zorientovat. Zámeček je umístěn uprostřed bývalé dančí obory, a má půdorys ve tvaru osmiúhelníku. Ze všech osmi stran se od něj rozbíhaly hvězdicovým způsobem široké lesní průseky, které umožňovaly sledování zvěře. V současné době zde sídlí a má svoji kancelář společnost LČR a zámeček je plně využíván k rekreaci. Paní učitelka nám také vyprávěla různé pověsti, které se vážou k tomuto místu a některé byly i trošku strašidelné. Pak jsme se vydali pěšky směr Jesenice. Cestou jsme pozorovali přírodu kolem sebe, určovali jsme druhy stromů a rostlin, poslouchali zpěv ptáků, ale také jsme bohužel viděli u cesty pohozené věci, které rozhodně do přírody nepatří / hrnec, igelitové sáčky, plechovky i lahev od pití/, což se nám vůbec nelíbilo. Samozřejmě jsme také sledovali turistické značky, abychom nezabloudili. Cesta nás dovedla ke kapličce Panny Marie Altöttingenské, stojící na konci krásné kaštanové aleje, která vede od hubertského lesa a končí nad Jesenicí. Dále nás cesta vedla přes Plaveč a k bývalému letohrádku Plaveč, kde jsme si odpočinuli a nasvačili se. Také jsme zjistili, že letohrádek je věrnou kopií hubertského zámečku. Pak už jsme šli rovnou směr Jesenice. Během další cesty jsme hráli různé hry, které pro nás vymyslel náš pan učitel Šimon a paní asistentka Janička si s námi zacvičila na hřišti pod kempem. Do školy jsme došli všichni příjemně unavení, vyfoukaní, ale moc se nám tato vycházka líbila a těšíme se, že ještě na nějakou podobnou vycházku vyrazíme.

Olina Hanaeurová